Tolikrát jsme o něm už četli, slyšeli.
Spustíte ho vlastně snadno. Tlakem na sebe. Myšlenkami na to, co je třeba stihnout. Udělat. Vyřídit. Zajistit. Co jste prošvihli. Co vám uniká. Co nestiháte.
Nějakou dobu vás stres popohání. Cítíte se „nabušení“, a ženete se s POZORNOSTÍ ZAMĚŘENOU STÁLE DOPŘEDU rychlostí dostihového koně.
Myšlenky na odpočinek, odsouváte na AŽ- PAK. AŽ, PAK si oddechnete, budete odpočívat. AŽ to doženete.
Jenže ta chvíle se zdá stále v nedohlednu. Objevují se další a další věci.
Při představě, co vás další den zase čeká, se vám stahuje žaludek a rozbuší srdce. Ale jakýsi pocit zodpovědnosti, či vlastní důležitosti, že bez vás to nejde, že musíte, vás žene dál i přes signály těla.
Možná si v tu chvíli připadáte nenahraditelní a jednáte jako nesmrtelní, protože to vnější se zdá důležitější. Důležitější, než jste vy sami pro sebe? Jak bláhoví jsme my lidé.
To vražedné tempo časem přijmete za vlastní. Přirozený rytmus vašeho těla už jste dávno přestali vnímat. Ve vašem životě čím dál víc teď vládne CHAOS. Pocit ZAHLCENÍ – myšlenkami na to, co musíte, měli byste, máte udělat.
Navíc, ta spoustou informací zvenčí, které se na vás každý den valí. Co, kdyby vám něco důležitého uniklo? Chcete přece zůstat v obraze.
A tak sebe odkládáte na místo někde vzadu a odpojujete víc a víc od sebe a svého nitra. Není čas na nějaké rozjímání nebo hluboké ponory do sebe. Teď JEDETE V MODU PŘEŽITÍ – bojuj nebo uteč.
Vyčerpáváte obrovské množství energie. Jste unavení, vyčerpaní, bolí vás záda, máte migrény, zadýcháváte se při chůzi, při mluvení nebo máte jiné tělesné potíže.
Emočně reagujete přehnaně. Jste výbušní, vzteklí nebo hněv propukne v přívaly pláče. A možná zatímco se schoulení do klubíčka topíte v slzách v slzách, konečně si přiznáte, že už nemůžete dál…
Že JE NĚCO ŠPATNĚ.
Ale najednou zjistíte, že už to nedokážete vypnout. Tělo zůstává stále dál stažené v napětí, i když se snažíte uvolnit a víc odpočívat, jede si dál to svoje. Tak jak jste ho naprogramovali. Stalo se svým vlastním pánem. A vy to nedokážete už zastavit, vypnout ten proces.
Stalo se to tolikrát. Děje se to. Obyčejným lidem. Lidem jako já nebo vy.
Lidem, kteří žijí pod tlakem, a MUSÍM, přijali za vlastní.
Lidem, kteří na sebe vyvíjí často až přehnané nároky.
Lidem velmi zodpovědným.
Lidem, kteří jsou vždy ochotni pomáhat a pro druhé by se přetrhli.
Lidem, kteří mají potřebu mít nad vším kontrolu.
Lidem, kteří zapomněli na to nejdůležitější. Na SEBE. Na LASKAVOST k sobě. Na to, že to nejdůležitější je cítit se příjemně a být ve svém středu, vnitřním klidu.
Lidem, kteří začali žít příliš v budoucnosti, občas se vrací do minulosti, ale už jim jaksi nezbývá čas na žití v přítomnosti.
Lidem, kteří zapomněli na obyčejné chvilky všedního dne teď a tady a tlačí na sebe ve snaze stihnout to důležité. Přitom to nejdůležitější jim uniká mezi prsty. Jejich ŽIVOT. ZDRAVÍ. POHODA. HARMONIE, VNITŘNÍ KLID.
Možná se vám podaří zastavit dříve, než zjistíte, že už jste NAD TÍM ztratili kontrolu.
Že už to nejste vy, ale vaše tělo, kdo je tady pánem, a žene vás kupředu v modu přežití, jak jste ho naprogramovali, přestože vy byste rádi ten proces vypnuli, protože už nemůžete.
Dostat se TAM a vyčerpat se z energie jde snadno. Zpátky to jde pomaleji. Mám podobnou zkušenost. Ale jde to!
Jaká?
Podpořte své tělo přírodně, minerály, vitamíny, bylinami, které dokážou pomoci tělu lépe zvládat stres, uvolnit ho a pomoci mu do rovnováhy.
Nevěřte ale, že zobnete pilulku nebo si dáte kapky, a bude to fungovat samo. Nebude. Nebo možná jen na čas.
Je to jen podpora. Berlička. Abyste se stabilizovali, nabrali dech a mohli udělat kroky ke změně. Pokud ale vy nic nezměníte a pojedete dál stejně, fungovat to dlouhodobě nebude.
Vaše tělo vám svými signály ukazuje, že děláte něco špatně. Že to, co žijete, není k vám laskavé. Že jednáte sebedestruktivně. Je to jeho vzkaz pro vás. Nechtějte ho vypnout. Možná byste se vy sami zničili.
A pokud jste došli až do momentu vyčerpání a cítíte se teď špatně, na dně, PŘIJMĚTE TO. Stalo se. Dělali jste chyby. Byli jste NE – LASKA – VÍ k sobě. Ublížili jste si. Ale dělali jste to, co jste uměli. Teď už to VÍTE.
Už jste si VĚDOMI. PO-UČENÍ. Vlastní zkušenost je cenná.
Hlavu vzhůru!
Z každého bodu se leze odrazit a začít znovu. Jinak. Lépe, než jste uměli tenkrát. Zvládnete to. Vyjdete z té zkušenosti zase o něco moudřejší.
Žít v rovnováze a vnitřním klidu, v souladu se svým tělem, duší i myslí, s tím, kým opravdu jste, není scifi. I když v dnešní zrychlené době se to zdá tak těžké. Ale každá doba si nese své výzvy.
Je to CESTA. Cesta k sobě. K pochopení, kdo jsem, jaké jsou mé hodnoty, priority, co je ve vztahu ke mně laskavé, a co naopak není. Cesta do souladu sami se sebou. Souladu se svou duší.
Všichni na té cestě občas děláme chyby. Špatně odbočíme, sejdeme nebo třeba narazíme, padneme na ústa. To se stává. Pořád se něco děje.
Důležité ale je ale zase se zvednout. Poučit se ze svých chyb a začít jinak.
Každý den, kdy se ráno probudíme, dostáváme k tomu novou příležitost. Třeba právě dnes! A proč vlastně ne? Právě dnes může být ten DEN, kdy jste se rozhodli, že to chcete jinak. Důležité je vlastní ROZHODNUTÍ.
Jsem v tom s vámi a držím vám palce!
A pokud potřebujete na té cestě podpořit, jsem tady pro vás, ráda vás kousek doprovodím. Můžet si objednat písemný ROZBOR vašich zdravotních potíží, nebo konzultaci.
Najdeme, co vám vaše tělo ukazuje, ale i jak to souvisí s životními výzvami vaši duše, a jak to můžete změnit, abyste se znovu dostali do rovnováhy a souladu se svou duší a cítili se zdraví a v pohodě.
Opatrujte se a buďte k sobě LASKA –VÍ.♥