Jak ovlivňuje chybějící akce a nedokončení náš život i zdraví

Udělejte si malý testík. Zkuste se zamyslet a popravdě si odpovědět, jestli se v tom náhodou nepoznáte. Pokud máte pocit, že se vás (naštěstí) ani jeden typ netýká, doporučuji dočíst dokonce. Možná zjistíte souvislost v jiné oblasti života.

• Zajímá vás spousta věcí a v hlavě máte více nápadů a plánů, než by jeden člověk stačil zrealizovat za celý život? Když se ale do toho máte pustit reálně, jakoby se vám najednou nedostávalo dost sil, abyste je také uskutečnili?

Nemůžete se odhodlat udělat ten první krok, ZAČÍT, a tak všechno zůstane jen ve vaší hlavě. V hlavě, která je přecpaná informacemi a plány, co všechno byste chtěli udělat, ALE z nějakého důvodu neuděláte. Obavy, strach, nejistota…to je to, co velmi dobře znáte. Negativní myšlenky, které nadšení i skvělé nápady převálcují, a vy zůstanete stát na místě.

• Nebo jste typ člověka, který jde do všeho s nadšením? Dokážete si rozdělat tisíc věcí, a skáčete od jednoho k druhému, ve snaze vše zvládnout? Energie se ale tak nějak rozplizne. Počáteční nadšení se rozpustí jako pára nad hrncem, a vám dochází síly. Safra, zase jste si toho nabrali příliš.

Připadáte si občas jako klaun v cirkusu, který nadhazuje talíře a roztáčí je ve vzduchu na tyči. Občas přitočit tam nebo tady, aby se talíře nesesypaly.

Jenže zatímco on to mistrovský zvládá, vy nevíte jak to ukočírovat. Cítíte se zahlcení, ve stresu a vlastně vás nic z toho, co jste začali, už nebaví. Nějak nemáte sílu to dokončit.

Co na to říká numerologie?

Miluji numerologii, a z jejího pohledu tyhle problémy mohou souviset s vašimi výzvami, pokud nemáte číslo 5 v datu narození. Pětka je o vůli, odvaze a síle jít do akce.

Pokud jí nemáte, bojíte se udělat první krok a začít. Nedokážete své nápady zrealizovat. Možná jen tak sníte, přemýšlíte, ale skutek utek. Chybí tomu ta reálná akce, čin.

• Vaši výzvou je překonávat strach a donutit se udělat ten první krok.

Druhou slabinou chybějící 5 je tendence věci nedokončovat. Takže, i když už něco začnete, nemáte trpělivost. Přestane vás to bavit, pokud výsledek není vidět hned. Necháte se odradit překážkami. Chybí vám síla dokončení. Jednoduše řečeno – nedotahujete věci do konce.

• Vaši výzvou je tedy zaměřit se na dokončování toho, co děláte. Protože výzvy jsou od toho, aby se zdolávaly. Pokud vám energie některého čísla chybí, potřebujete ji doplnit do svého života. Takže to znamená, že se potřebujete učit vytrvat u vytýčeného cíle a nenechat se odradit těžkostmi. Učit se houževnatosti a vytrvalosti. Dokončit jedno, a pak teprve začít další. Jinak vzniká vnitřní napětí, stres.

Nedávno jsem četla zajímavý článek o tom, že nedokončené věci nám energii ubírají, zatímco ty hotové nám ji přinášejí. Pokud máte hlavu jak z olova, a večer máte pocit, že nedojdete ani do postele, možná je právě ta příčina v tom, že nedokončujete věci.

Pak jakákoliv dokončená věc obnoví vaši energetickou rovnováhu a dodá organismu energii.

Schválně si to vyzkoušejte. Začněte nějakou činnost, a před jejím dokončením odejděte k jiné činnosti. Třeba se konečně dejte do šití, ale než bude výsledek hotový, odejděte od šicího stroje k něčemu jinému.

Dejte do úklidu, a až dojdete k vytírání, tak toho nechte. Posaďte se k vyřizování e-mailu a pracovním záležitostem a věnujte se jí asi tak čtvrt hodinky, a pak toho nechte. Zaručeně si budete připadat jako ten klaun v cirkusu, co nadhazuje talíře, a večer úplně vyřízení padnete na gauč.

Nemáte ani trochu energie, a třebaže jste NĚCO pár hodin dělali, vlastně jste nedodělali NIC. Nic jste nedokončili. A v tom to je!

Kdybyste došili tu věc, dotáhli úklid včetně vytření a vyřídili svou poštu, prostě dotáhli ty věci do konce, stal by se malý zázrak. Přestože byste pracovali více hodin, překypovali byste energií. Protože všechny své záležitosti byste dovedli do konce.

Jak často takto nevědomky plýtváme energií?

Proto je důležité naplánovat si na každý den x nějakých úkolů a hlavně – všechny je dokončit. Takže nedávat si přehnané množství, protože ty nedokončené úkoly vám odsávají sílu. Tímto malým kouzlem teď můžete naplnit každý svůj den a šetřit svou energii. Proč je to důležité?

Na pocitech záleží

Jak se budu cítit, když si naložím příliš a nebudu to stíhat?

Možná budete cítit hněv, zlost, vztek nebo lítost, strach, obavy, úzkost, cítit se přetížení, pod tlakem, nespokojení… Každý jsem jiný a máme blíže k jiným emocím.  Ale nejspíš o sobě začnete pochybovat, snižovat svou sebehodnotu – jsem k ničemu, zase jsem to nezvládla, nejsem dost dobrá..

Tedy asi se shodneme na tom, že vaše pocity budou negativní.

Místo toho, abyste prožívali radost během procesu a spokojenost z dokončení, budete celkově otrávení, nespokojení. A pokud své emoce v sobě budete potlačovat a dusit, tím hůř. Ony totiž někudy na povrch vyjít musí.

Celkově se tedy vaše pocity zhorší. A to je vždycky začátek problému, protože nespokojenost (vnitřní překyselení) s sebou nenosí nic dobrého a kamarádí se s nemocí.

Takže co s tím?

Je to prostě výzva, a tak je potřeba učit se ji zdolávat. Učit se dokončit jednu věc, odevzdat to „nahoru“, poděkovat, procítit radost z dokončení, pochválit se, že jsem to zvládla, a teprve pak jít k dalšímu.

POZOR: Neznamená to odbývat, abych už to měla z krku, ale dokončovat s energií radosti, vděčnosti a zaměřením na „tady a teď“.

Bloky energie

Pokud jste spíše ten první případ, tedy ten, který má plnou hlavu nápadu, ale jen „chcete,“ ale neuděláte nic prakticky, vytváříte si tímto postojem v těle bloky. Bráníte a brzdíte svou energii.

Představte si potůček s křišťálovou vodou, která volně plyne. Co se stane, když v něm vytvoříme hráz? Voda se zastaví a po nějakém čase se z potůčku stane zatuchlá žumpa.

Tak nějak vypadá naše lymfa, když jí blokujeme svým chtěním a neděláním.

Výzvou je nebát se a začít s tím co vím, tak jak to umím teď. Neřešit, že to možná není dokonalé (zvlášť pokud jste perfekcionista, je potřeba s tím pracovat). Další zdokonalování přijde po cestě. Pokud budu čekat, až vše budu umět dokonale, možná nezačnu nikdy.

To je totiž projev toho, že si nevěřím, nejsem si vědomá vlastní hodnoty, a to se naučím nejlíp akcí. Tím, že to budu dělat a tak zjišťovat, že mi to jde, že jsem dobrá, si začnu víc věřit.

A co když mi to ale nepůjde? Nezjistím to jinak než, že to zkusím. Omyly přece neexistují, na každý omyl se můžeme dívat jako na zkušenost.

Takže, jak na to prakticky?

• Vytýčím si jasný cíl, jednu věc a té se budu věnovat až do konce.
• Nebudu se bát začít věci dělat, ale současně budu myslet na to, že můžu roztáčet jen tolik talířů, kolik zvládnu uhlídat. Protože nestojím přece o to, být zahlcená, ve stresu nebo sbírat střepy.
• Budu stále myslet stále na to, že se musím učit dokončovat.

Možná si říkáte, že tohle se vás (naštěstí) netýká

Možná ale máte ve svém životě situace, které se vám nelíbí a stále se vám opakují. Nutí vás ke změně. Vy už víte, že byste to měli změnit, možná víte i jak, jenže neuděláte nic. Nevíte kde začít nebo se bojíte změny. Nebo se vám prostě nechce.

A tak si stejně jako ti druzí svou lymfu blokujete. Výzva jít do akce a začít věci dělat, neznamená jen začít dělat to, co mě baví, plnit si své přání, sny, ale stejně tak začít měnit to, co mi vadí, co se mi nelíbí, co mi ubližuje.

Proč?

Pokračováním snížené funkce štítné žlázy mohou být deprese a úzkosti. Pokud lymfa špatně proudí, překyselujeme se, (hormony a sladkosti to ještě zhoršují) ztrácíme vápník a hořčík a potíže s nervovým systémem jsou tady. Přece nechcete zobat hormony na štítnou žlázu a čekat, že to za vás lékař vyřeší.

Buďte zdraví a v pohodě, a nebojte se jít do akce. A nezapomeňte na dokončení.