V 08/2017 jsem nevstala z postele.V nemocnici mi řekli že mám Vestibulární neurotitidu.Vnitřní ucho -virus.Jiný lékař to přisuzuje krční páteři.Nikdo nedokáže přesně určit diagnozu.Nemám stabilní rovnováhu.Mám závratě.

Dobrý večer,chci poradit ohledně zdraví…mám problémy s odvykáním na cigaretách…stále se mi to nedaří i když se velmi snažím již celé roky.Jsem velice silný kuřák…ted opět nekouřím již 7 dní ale z té hrozné potřeby jsem již vyžvýkala více jak 1 balení 4mg niccorret žvýkaček…velice toužím to vydržet alespoň měsíc však bojím se že jsem si úspěšně vybudovala novou závislost na těchto žvýkačkách…

Dobry den,
je mi 42let asi 10let trpím úzkostmi a strachem a sociální fobií,když si vzpomenu kolik jsem měla přátel a ráda se bavila–ted mam jen manžela který si myslím odejde pokud si nezačnu věřit,nenajdu si kamarady a něco co by mě bavilo–ale když opravdu nevím co by to mělo být a 13letou dcerku–která jakoby mě ani nepotřebovala–nikam s ní nechodím a jsem podrážděná,nervozní –tak když vybuchnu tak křičím,pak mi to je líto a vím že to nemůžu vrátit zpátky..chci byt milá usměvavá vyrovnaná ,ale jak na to…nejhorší je že,už mi několikrát řekla že se mě bojí a zase ten můj strach,že ji nedokážu ochránit a připravit na život–že jsem jako matka selhala.Každý den je pro mě ráno nějak vstanu den přežiju ..jsem nervozní ,podrážděná ,unavená–přitom jsem bývala veselá
chtěla bych se znovu bavit jen tak mít radost ze života najít smysl života…
děkuji I.

Dobrý deň. Posledné roky sa mi všetko rúca v živote.Nespokojnosť v práci,manželka odo mňa odyšla,deti súdom sú zverené mne.Prežívanie veľmi,veľmi ťažkých energií ktoré akoby neboli ani moje.Veľmi rád by som poprosil o vysvetlenie že čo sa to vlastne deje okolo mňa ,sám tomu nerozumiem,jednoducho necítim.Veľmi Vám ďakujem za odpoveď.

Dobrý den,
V tomto roce se mi začaly dít opravdu zvláštní věci. Po 2 letem nefungujicim,, totálně vyčerpávajícím a zacyklenem vztahu se mi konečně podařilo z nej osvobodit a rozejít se. Těsně predtim ale, v létě jsem skončila na pohotovosti pro bolesti v právem podbrisku. Vzali mě okamžitě na sál, měla jsem velkou cystu a na sále mi byla zjištěna ještě endometrioza, kterou mi taky odebrali. Ale hned záhy par měsíců po operaci se mi udělala znova, protože se mě lékaři předávali jak horkou bramboru a než se rozhoupali k další léčbě, byla ta mrcha zpět. Nakonec jsem si našla odborníka pro tuto jinak celkem neznámou nemoc a ten mi nasadil léčbu- na pulroku hormony Visanne. Mezitím jsem se rozešla a cítila jsem se chvíli fakt báječné, ulevilo se mi, jakoby mi tím spadl ze srdce nějaký velký energeticky blok. Začalo se mi dařit profesně. Pak ale přišla další ťafka- akutní laryngitida, z prekyseleni organismu a vysekavam se z ni teď už skoro měsíc. Ke své práci opravdu potřebuji hlas, takže mě to neskutečné ubiji, mít hlasový klid a odmítat práci nebo ji dělat napůl kvůli tomuto momentálnímu handicapu. Rozchod proběhl někdy v září a já jsem od te doby začala jist zdravé, přestala jsem or a kouřit, proto nechápu tu laryngitidu. A co jsem kde přehlídla nebo udělala špatně, ze mi pořad tak hapruje zdraví. Předem děkuji za Vaši odpověď. Přeji hezke svátky.

Dobrý den, Leni,
jsem přírodní zrzka, po celá léta od mateřské školky až po 9 třídu zš, jsem byla šikanovaná kvůli barvĕ vlasů.
Byla jsem strašnĕ hubená (45 kg) mohla jsem i o půlnoci sníst tabulku čokolády a ručička na váze se nehnula.
Ale vždy již od mala jsem mĕla bříško, s přibývajícím vĕkem.jsem se potýkala s dotazy zda nejsem tĕhotná a to i od rodiny.
Babička mne neustále kontrolovala co jím a říkala ať nejím tolik toho a tamtoho, že se ji okolí ptá zda jsem tĕhotná.
Zhruba ve 22 letech, když jsem nastoupila do sedavého zamĕstnání vše se zmĕnilo, z váhy 45 kg 75 kg…
S dotazy na tĕhotenství se to stupňovalo, v mhd mĕ pouštĕli sedat.
Cvičení nepomáhalo.
Letos v únoru jsem se dozvĕdĕla, že jsem otĕhotnĕla, nyní màm zdravou 2 mĕsíční holčičku.
Po celpu dobu tĕhotenství mi přítel kladl na srdce, že až porodím musím se sebou nĕco dĕlat, abych byla hubená.
Po celou dobu tĕhotenství jsem mĕla slíbenou oporu u porodu – přítele.
Porod byl nakonec takový, že ho poslali domů, že ho včas zavolají.
Trpĕla jsem od 22h do 3 do rána, stále mi pa říkaly at spím ať si šetřím síly na ráno, já jim tvrdila, že mam kontrakce, ony mĕ žé ne.
Ve 3 h mĕ prohlídli a řekli mi, že do hodiny je malá venku. Narodila se ve 3:43 přítel prijel ve 3:35, krom strachu z porodu jsem mĕla strach, že to vůbec nestihne.
Po týdnu nás pustili domů.
Každý se přítele ptá zda byl u porodu, on nadšenĕ řekne že ano, „přišel jsem k hotovému, už jen 3x zatlačila“ to že jsem tam byla sama přesnĕ jak jsem nechtĕla to nechápe, ani nechápe proč ženy u porodu řvou.
Přijde mi, že kdyby tam byl celou dobu víc by si mĕ vážil. Nyní vím, že je rád za to jak to jak to bylo což mĕ vadí.
Již nĕkolikrát mi bylo řečeno, že by šel klidnè za mĕ na md, že celě dny noc nedĕlám. S domácností nepomahá, akorát když má volno chvíli si s malou hraje.
Neustále je unavený.
Nádobí, vysávání, odpadky vše dĕlam já. On akorát zasedne s pivem k tv nebo pc a pak jde spát.
Často se mĕ ptá zda si ho budu hýčkat a zda mu udĕlám masáž.
Jsem z toho smutná.

Dobrý den paní Kroupová, prosím moc o radu.

Již jsem vám psala a řídila se vašimi radami, ale přítel se ještě více stáhl. Moc moc prosím ještě o jednu radu, jsem bezradná.
Mám přítele asi dva měsíce. Poznali jsme se na seznamce již v létě. Nějak ale vždy sešlo ze setkání, víceméně z mé strany. Osud nás ale později stejně svedl dohromady. Sešli jsme se a bylo to fajn, oba jsme si rozuměli a tak nějak samo vyplynulo, že se budeme vídat.
Já i on máme v péči syny ( 5 a 10 let). Kluci si rozumí a my s nimi myslím také.
Přítel mi od začátku posílal zprávy, fotky, psal jak se na mě těší a pak ochladl. Myslím, že to ochlazení přišlo po našem prvním sexu. Jestli byl nespokojený nevím, ale nepřišlo mi to…když jsme byli spolu, choval se vždy stejně jako vždy, ale v písemném kontaktu byl jiný. Vídáme se jen jeden den o víkendu a když to vyjde, tak jedno odpoledne v týdnu i s dětmi. Nebydlíme ve stejném městě, tak to skloubit je náročné.
Já se začla asi docela nevhodně ptát, co se stalo a on se víc a víc stahoval, až mi napsal, že má hodně práce a všeho a že nemá čas. Mně toto ale nestačilo, protože byl víc a víc chladný a z naší konverzace vyplynulo, že jsem se zeptala, zda teda se mnou počítá, když má tolik práce. On mi řekl, že se ozve v průběhu příštího týdne. Ještě dodal, že v tom není nikdo třetí.
Můžete mi prosím poradit, co dělat v případě, že se ozve a bude chtít ve vztahu pokračovat? Jak se mám chovat, co říct, čemu se vyvarovat?
Nerada bych něco zkazila a nerada bych, aby ten vztah skončil, protože si myslím, že si rozumíme a myslím i, že city jsou oboustranné. Nerada bych ho někam tlačila a chtěla po něm vysvětlení, ale chci být s ním.

Děkuji vám

Dobrý den Lenko,

je mi 23let a mám problém navázat nějaký stabilní dlouhodobý vztah s mužem. Už podruhé tento rok se mi stalo, že jsem se zamilovala do muže, který neměl ujasněnou svou minulost. Rozešel se s dívkou a já byla první, které se po rozchodu s ní „chytl“. Ze začátku to bylo krásné, dárky, výlety, pěkná slova. Po tom co jsem se do něj zamilovala a šla do toho vztahu naplno, protože mě přesvědčovali, že mají ujasněnou svou minulost a mají oči jen pro mě, tak nastal zvrat, já se snažila a oni se postupně vzdalovali. Když jsme to ukončili, bylo to u obou úplně stejné, tvrdili, jak jsem strašně fajn, hodná, starostlivá holka, ale že nemůžou zapomenout na svou bejvalou. Z těchto vztahů odcházím vždy strašně ponížená, velmi to bolí a ptám se, co jsem zase udělala špatně, že se mnou nikdo nevydrží? Předem děkuji za odpověď.

Hezký den

LR

Dobrý den, můj dotaz se týká vztahu s mými dvěma syny. Hlavně s tím starším (28.9.2013), i když mladší (23.7.2016) mi už i ted dava zabrat svou neustupnosti a tvrdým prosazováním “svého”. Mám tak obrovský pocit tihy a boje ve svém mateřství. Snažím se zit vědome, a prave mateřství mě k tomu přivedlo, ale s mými syny nemuzu najít cestu k harmonii a pohodě. Ihned po narození prvního syna jsem přirozene najela na kontaktní přístup i přes nehezky porod a druhého syna jsem dokonce přivedla na svět doma lotosově. Se syny mluvím o pocitech, vysvětluji, ale už i nějaký čas vymezují své hranice ale stejně skončím většinou zoufalým křikem a často i vyhrozovanim a staršího v zoufalství i placnu (ja ho predtim x krát upozornim, ze už už je to KO). Oni ze mě vytahují tolik zloby, přestože se snažím být laskava. Domluva mi nefunguje, vlastně mám pocit ze nic mi s nimi nefunguje, jakobych mluvila jinou řeči a končím jak zvíře zahrané v koutě. Je v tom taková tiha a vše je tak hrozné náročné, nic s nimi nejde s lehkosti. A ja nevím proč? Říká se, ze deti zrcadlí vždy matku, jenze ja opravdu nevím jak z toho ven, abych nastolila harmonii. Navíc starší syn začal kratce před narozením mladšího trpět na laryngitidy. Mate nějaký vhled jak do vztahu vnést tu lehkost , pohodu a radost? Předem moc dekuji za odpověď Lucie

Dobrý den Lenko,
mám problém s ledvinama a s padáním vlasů. Už jsem si taky přečetla hodně o duchovních příčinách nemocí, ledvin, a tak dále, ale
ráda bych znala Váš názor.
Pobolívají mně ledviny, jednou jsem měla i zánět, tehdy mně hrozně bolela pravá strana. Taky mám slabé a padající vlasy. Jsem pořád ve stresu,
v napětí, ve vztahu se cítím hodně slabá. Taky mívám tlaky na hrudi, něco jako úzkost.
Někdy mám prostě chuť vypadnout pryč a nikoho neřešit. Pořád se jakoby točím v kruhu a nevím co se sebou. Ve vztahu jsem pro svého partnera nepřitažlivá, i když vím, že mně miluje. Někdy nevím, jestli jsem prostě líná a bojím se akce, nebo opačně, jestli mám prostě spomalit.

Děkuji mockrát za odpověď, Tatiana