Nedaří se vám dokončit to, co začnete? Nedotáhnete věci do konce? Podíváme se ze začátku na dva nejčastější typy lidí, které trápí nedokončování.
Zajímá vás spousta věcí a v hlavě máte více nápadů a plánů, než by jeden člověk stačil zrealizovat za celý život. Když se ale do toho máte pustit reálně, nedostává se vám dost sil, abyste ty věci udělali a dotáhli do konce.
Nemůžete se často odhodlat udělat ten první krok a začít. A tak všechno zůstane jen ve vaší hlavě.
V hlavě, která je přecpaná informacemi a plány, co všechno byste chtěli udělat, ale z nějakého důvodu neuděláte.
Připadáte si občas jako klaun v cirkusu, který nadhazuje talíře a roztáčí je ve vzduchu na tyči. Občas přitočit tam nebo tady, aby se talíře nesesypaly.
Jenže zatímco on to mistrovský zvládá, vy nevíte jak to ukočírovat. Cítíte se zahlcení, ve stresu a vlastně vás nic z toho, co jste začali, už nebaví. Nějak nemáte sílu to dokončit.
Musím říct, že téma nedokončování řeším v numerologických rozborech často. Z pohledu numerologie tyhle problémy mohou souviset s výzvami chybějící 5 v datu narození, ale i dnem narození, životním číslem nebo vaší životní energii.
Ale podíváme se dnes více na životní výzvy chybějící pětky.
Pokud pětku v datu narození nemáte, chybí vám akce. Bojíte se udělat první krok a začít. Nedokážete své nápady zrealizovat. Možná jen tak sníte, přemýšlíte, ale skutek utek. Chybí tomu ta reálná akce, čin.
Druhou slabinou chybějící 5 je tendence věci nedokončovat.
Takže, i když už něco začnete, nemáte trpělivost. Přestane vás to bavit, pokud výsledek není vidět hned. Necháte se odradit překážkami. Jednoduše řečeno, nedotahujete věci do konce.
Pokud vám energie některého čísla chybí, potřebujete ji doplnit do svého života – učit se houževnatosti, vytrvat u vytýčeného cíle a nenechat se odradit těžkostmi. Dokončit jedno, a pak teprve začít další. Jinak vzniká vnitřní napětí, stres.
Nedávno jsem četla zajímavý článek o tom, že nedokončené věci nám energii ubírají, zatímco ty hotové nám ji přinášejí. Takže, pokud máte hlavu jak z olova, a večer pocit, že nedojdete ani do postele, možná je právě ta příčina v tom, že nedokončujete věci.
Pak jakákoliv dokončená věc obnoví vaši energetickou rovnováhu a dodá organismu energii.
Můžete si to vyzkoušet.
Začněte nějakou činnost, a před jejím dokončením odejděte k jiné činnosti.
Zaručeně večer úplně vyřízení padnete na gauč. Nemáte ani trochu energie, a třebaže jste NĚCO pár hodin dělali, vlastně jste nedodělali NIC.
Nic jste nedokončili. A v tom to je!
Kdybyste došili tu věc, dotáhli úklid včetně vytření a vyřídili svou poštu, prostě dotáhli ty věci do konce, stal by se malý zázrak. Přestože byste pracovali více hodin, překypovali byste energií.
Protože všechny své záležitosti byste dovedli do konce.
Proto je důležité naplánovat si na každý den x nějakých úkolů a hlavně – všechny je dokončit. Takže nedávat si přehnané množství, protože ty nedokončené úkoly vám odsávají sílu.
Tímto malým kouzlem teď můžete naplnit každý svůj den a šetřit svou energii. Proč je to důležité?
Jak se budu cítit, když si naložím příliš a nebudu to stíhat?
Možná budete cítit vztek nebo lítost, strach, obavy, úzkost, cítit se přetížení, pod tlakem, nespokojení… a nejspíš o sobě začnete pochybovat, snižovat svou sebehodnotu – jsem k ničemu, zase jsem to nezvládl (a), nejsem dost dobrý (á)..
Vaše pocity budou negativní
Místo toho, abyste prožívali radost během procesu a spokojenost z dokončení, budete celkově otrávení, nespokojení.
Je to prostě výzva, a tak je dobré v tom být vědomě. Učit se dokončit jednu věc, odevzdat to „nahoru“, poděkovat, procítit radost z dokončení, pochválit se, že jsem to zvládl(a), a teprve pak jít k dalšímu.
Neznamená to odbývat, abych už to měla z krku, ale dokončovat s energií radosti, vděčnosti a zaměřením na „tady a teď“.
Pokud jste spíše ten první případ, tedy ten, který má plnou hlavu nápadu, ale jen „chcete,“ ale neuděláte nic prakticky, vytváříte si tímto postojem v těle bloky. Bráníte a brzdíte svou energii.
Představte si potůček s křišťálovou vodou, která volně plyne. Co se stane, když v něm vytvoříme hráz? Voda se zastaví a po nějakém čase se z potůčku stane zatuchlá žumpa. Tak nějak vypadá naše lymfa, když jí blokujeme svým chtěním a neděláním.
Výzvou je nebát se a začít s tím co vím, tak jak to umím teď. Neřešit, že to možná není dokonalé (zvlášť pokud jste perfekcionista, je potřeba s tím pracovat). Další zdokonalování přijde po cestě. Pokud budu čekat, až vše budu umět dokonale, možná nezačnu nikdy.
To je totiž projev toho, že si nevěřím, nejsem si vědomá vlastní hodnoty, a to se naučím nejlíp akcí. Tím, že to budu dělat a tak zjišťovat, že mi to jde, že jsem dobrá, si začnu víc věřit.
Mějte se krásně a přeju vám, ať vše, co začnete, dotáhnete do konce.♥