Máš strach, zlobíš se, je ti to líto? Řekni to.

„Mám knedlík v krku, vždycky se mi sevře hrdlo a nejde mi to říct…“, tak moc byste něco chtěli říct, ale z nějakého důvodu to nedokážete.

Neumíte své smutky, strachy, to, co vás štve, trápí nebo bolí, vyjádřit. Sdělit svůj pocit, říct to. A tak v sobě všechno držíte.

Víte, vždycky je za tím podvědomý strach.

• Možná máte pocit, že by vám nikdo nenaslouchal nebo by mohl zesměšňovat to, co cítíte.
• Možná se bojíte, že byste tím, co řeknete, mohli druhým ublížit, ranit je, anebo máte strach, že jejich reakce by mohla zranit vás.
• A možná se bojíte, že byste je mohli ztratit, a protože si bez nich život neumíte představit, raději mlčíte.

Uvnitř jste ale jako papiňák. A občas ten tlak nevydržíte a prostě bouchnete. A pak obviňujete a vyčítáte, pláčete.

Tohle je ale jen důsledek přetlaku. Se sdělováním pocitů to nemá nic společného. Je to jako oheň, který dokáže popálit a ukončit každou komunikaci.

Souvislosti emocí a těla

Ty ohnivé emoce, které vám nejdou přes hrdlo, se často projeví tím, že dostanete angínu (zánět je potlačená agrese, kterou nemůžeme spolknout). A ještě navíc třeba s hnisavými čepy ( to hnusné uvnitř se prostě tlačí na povrch.)

Nebo začnete chraptět. Ne nadarmo je chrapot signálem oslabených jater a žlučníku, tedy naší nespokojenosti, zlosti – chtěla bych něco říct, ale nejde mi to, neumím to, bojím se, že mě nikdo nebude poslouchat, jsem nespokojená a naštvaná.

Co symbolizuje krk

Náš krk symbolizuje schopnost projevit se, vyjádřit své myšlenky a pocity. Je s ním spojeno sebevyjádření člověka. Pokud ventilujete své pocity, váš krk bude zdravý.

Podívejte se na malé dítě, jak dává o sobě vědět. Jak dokáže vyjádřit, co cítí. Až to občas slyší sousedi. A vůbec si nemyslí, že je to špatně. Jeho rozum není zatížený strachem vyjádřit se.

Váš pocit je stejně hodnotný jako pocit kteréhokoliv jiného člověka. Máte právo to říct.

Je těžké sdělit, to nepříjemné. Jenže i to negativní jde přece sdělit hezky. Tak, aby to nezraňovalo. Neútočit, neobviňovat, nevyčítat, ale jen sdělit svůj pocit.

Mě v tu chvíli, když mi to nejde, pomáhá říct si:

Máš strach? Řekni to!

Zlobíš se? Řekni to!

Cítíš lítost, jsi zklamaná? Tak to prostě řekni!

Co se může stát? Zkus to!

Existuje ještě jedna příčina problému s krkem, s kterou se často setkávám při rozborech, a tou je pocit vlastní méněcennosti a nízké sebehodnocení.

Když si člověk za všechno nadává, všechno si vyčítá a neumí si odpustit, všechny tyhle emoce procházejí krkem. Možná ve chvíli, kdy už náš podvědomý rozum toho má dost a „leze mu to už krkem,“  jak se k sobě chováme, spustí nápravné mechanismy. Aby nás uchránil před námi samotnými, vyvolá nemoc. Pak už jsme (na chvíli) k sobě laskaví.

Pokud vás někdy začne bolet v krku, zkuste se zamyslet, jestli některý z uvedených bodů náhodou nesouvisí s tím, proč vás v krku rozbolelo. Jestli jste nedržely v sobě něco, co jste chtěly říct, ale neřekly, nebo jestli vaše tělo už nemá dost toho, jak jste k sobě přísné a kritické.