PORADENSTVÍ ZDRAVÍ A VZTAHŮ ZDARMA
Vítám vás v poradně zdarma. Můžete zde psát dotazy týkající se vašich problémů v oblasti vztahů nebo zdraví.
Po kliknutí na tlačítko nový dotaz vyplňte krátký dotazník, především váš e-mail a datum narození. Odpověď najdete zde v poradně a současně ji obdržíte na e-mail.
Strach ze závazků.
Dobrý den, paní Krupová,
chtěla bych Váš moc poprosit o radu.
Mám problém s tím, že čím jsem starší, tím víc se bojím větších závazků. Těmi závazky myslím manželství, děti, rodinu. Nikdy jsem nepatřila mezi ženy, které by na těchto hodnotách lpěly a braly je jako smysl života, ale nebylo to pro mě zároveň ani žádné tabu a měla k tomu postoj typu „teď sice nechci, ale těším se, až to jednou přijde“. Jenže čím jsem starší, uvědomuji si více věcí, víc nad nimi přemýšlím, a když na vás okolí začíná tlačit a hloupě se vyptávat na svatbu a děti, tím horší představa to pro mě je a můj postoj se hodně mění.
Asi bych měla zmínit i o tom, že jsem vyrůstala jen se svou mámou, táta s námi nežil a navštěvovala jsem ho jen o víkendech. Viděla jsem na mámě, jak je na vše sama, spoléhá se jen sama na sebe, vše co má, si vydřela sama.. a tohle jsem se od ní naučila i já. Jsem zvyklá si vše ohlídat sama, na vše si sama vydělat, co nejméně si říkat o něčí pomoc a být možná až moc samostatná, nezávislá, hrdá na to, že vše zvládnu. Hlavně finanční nezávislost je pro mě velice důležitá. Říct si někomu o peníze by pro mě bylo strašně ponižující.
Abych své pocity přiblížila, když si sama sebe představím v roli manželky-matky, přepadají mě snad až úzkosti. Mám najednou pocit, jako by mi měl celý můj život skončit. Tu představu mi má hlava překládá jako být „něčí“ žena, být na mateřské a být závislá na partnerovi, běhat jen kolem dítěte a domácnosti s minimem vlastních financí, a to mě vyloženě děsí. Když nad tím přemýšlím, vidím tu ženu, která přišla o svou svobodu a je na někom závislá. Tyto pocity jsem si postupně spojila s pojmem „dítě“. Když se řekne „dítě“, představím si tohle celé. Samu sebe, jak se starám jen o dítě a domácnost, odříznutá od společnosti, závislá na muži. Nevím, jestli je to prostě jen nějaká má sobeckost, nebo blok v hlavě, který se dá zlomit. Sama si uvědomuji, že tohle jsou prostě jen nějaké mé představy a že to tak být nemusí. Vím, že je normální žít s partnerem jako jeden člověk, říct si o pomoc, nebrat to jako ponížení, ale má hlava mi prostě nedovolí to brát v potaz. S mým partnerem se známe nějakých 8 let, z toho 4 roky tvoříme pár. Vím, že s nikým jiným bych být nechtěla a nemám žádný problém s ním, ale se sebou.. I když vím, že nikoho jiného nechci, případnou žádost o ruku bych stejně odmítla. Má hlava prostě nedovolí, abych se do nějakých závazků pouštěla a náhodou dopustila realizaci této mé představy. Tyto věci mě v poslední době pronásledují víc a víc.. nevím, jak s tím naložit a pracovat. Nevím, jestli se dá přeučit tento pohled na věc, nebo to opravdu znamená, že jsem člověk, který by tu rodinu mít neměl a mám prostě svému okolí oznámit, že děti mít nikdy nebudu. Tohle mě poslední dobou hodně trápí a nevím, s kým to řešit a zda se to může změnit. Okolí mi taky moc nepomáhá s jejich otázkami na svatbu a děti, působí to jako hřebíček do rakve, ve které je zavřená nějaká moje poslední kapka touhy po rodině. Je mi 27 a vím, že to ještě není tolik let, že bych měla ten nejvyšší čas, ale bojím se, abych si tyhle věci nesrovnala v hlavě až moc pozdě a jednou toho hodně nelitovala.
Dobrý den, i když si možná připadáte „jiná,“ je určité procento žen, které to mají stejně a nechtějí mít děti, rodinu. Každý člověk přišel na zemi žít především svůj život, plnit své úkoly a výzvy, které si jako duše sám vybral pro svůj posun. Druzí lidé (včetně dětí), jsou jen našimi pomocníky, zrcadly, v kterých máme možnost vidět sami sebe. Žena dostává jakýsi bonus navíc, může se stát matkou. Ale není to žádná povinnost, je to jen možnost.
Na druhou stranu neměl by v tom být strach, protože strach je vždy o nějaké blokaci. Můžete mít pocit, že dítě nebo vdát se nechcete, protože v tom, jak to máte teď, jste šťastná a vyhovuje vám to. Ale nemělo by to být ze strachu z něčeho, nemělo by to ve vás vzbuzovat takové pocity. Přemýšlejte, od čeho utíkáte?
Určitě je tam souvislost s dětstvím, vzorci, které jste přijala jako dítě za vlastní, to, co jste viděla na své matce, že se musí o sebe postarat, vydřít si peníze, možná jste to citlivě vnímala, že díky vám to má těžší, a tohle vše je uloženo v podvědomí a může způsobovat blokaci a strach.
Vy jste hodně citlivá a energie 7 Kovu, to je velmi uzavřená energie, taková konzerva, která všechny pocity drží v sobě a neumí o nich mluvit. Máte své normy a pravidla, a dokážete je velmi tvrdě vyžadovat po druhých, ale především jste velmi tvrdá k sobě. Nemáte se ráda, pochybujete o sobě, spoustu věcí si vyčítáte a obviňujete se, máte pocit, že všichni si na vás všechno pamatují, a dokážete se tím trápit, i když oni o tom už dávno neví.
Vašim životním úkolem je učit se odpouštět. Druhým, ale i sobě! Učit se mít ráda a být k sobě laskavá stejně jako k těm druhým. Důležité pro vás je otevřít se a mluvit o svém nitru, nebát se ublížení, ale sdělit svůj pocit. Vy jste naučená být „tvrdá“ a silná, vaše pocity jsou izolované, někdy nevíte proč se zrovna tak cítíte, nerozumíte svým pocitům. Všechny nezpracované emoce, křivdy, ublížení si v sobě ukládáte, a protože máte plnou rovinu myšlení, dvě trojky a dvě devítky, vše velmi silně analyzujete a rozebíráte v hlavě. Jenže o tom nemluvíte, a tak trápíte sama sebe dohady, konstrukcemi a domněnkami.
Mějte se ráda! Odpouštějte, seberealizujte se, dělejte, co vás naplňuje, baví, naplňujte sebe. Tvořte si svůj život takový, jaký ho chcete mít. Jste tedy ve škole života vysokoškolák, vyspělá duše, a jako taková jste si vybrala větší úkoly, protože jste věděla, že na to máte. Zvládnete to.
Máte skoro samou mužskou energii (rovina myšlení, jen jedno sudé číslo..) je jasné, že pro vás je jedním z životních úkolů ženská cesta. Učit se být více v té ženské energii, změkčovat své postoje, učit se pasivitě ve vztahu, ustoupit…a řekla bych, že to je to, co ve vás vyvolává strach, protože vy v ženské energii být nechcete. Získala jste vzor od své matky, být tím „výkonným chlapem“, který vše zařídí a má pod kontrolou. Jenže vy jste žena, a tak máte fungovat jako žena. Tím nemyslím, že se máte vdát a mít děti, ale měnit se sama pro sebe v ženu – měkkou, pasivní, ale vědomou si sebe a milující sebe. Kvůli sobě.
A možná se změnou vaší energie více na tu ženskou se budete za nějaký čas dívat na tyto otázky jinak. Anebo ne, i tak je to v pořádku, ale budete v harmonii v té ženské energii. Protože žena není v rovnováze v té ženské energii, tělo ji upozorňuje třeba ženskými nemocemi, záněty, výtoky, atd. Doporučila bych vám knihu Žena je láska.
A pro posílení ženské energie a harmonizaci Noni, dokáže krásně srovnávat hormonální systém, 3 lžíce denně. Nakoupíte v eshopu.
Pokud by vás zajímal podrobnější rozbor, ráda vypracuji.
S láskou Lenka