Milá Moniko, ptáte se na dvě věci, jak se naučit sebelásce a zapomenout na nevěru. Jste člověk citlivý, vnímáte pocity druhých lidí, dokážete se vcítít, ale máte problém odpouštět. Příliš věci analyzujete, řešíte, rozebíráte v hlavě, pitváte se v křivdách a ublížení, přestože vám to ubližuje. Přestaňte s tím. Máte sklon k negativnímu pohledu, vidíte věci často příliš černě, zapracujte na změně úhlu pohledu, hledejte ve věcech to pozitivní. Přečtěte si o svých dvou devítkách v článku: https://lenkakrupova.cz/nevim-kde-zacit-neumim-to-uchopit/

V článku je příklad o sebelásce – dělejte to, je třeba nejen o tom přemýšlet, ale změnit to. Postavte sebe na první místo, požádejte o pomoc, nechtějte vše zvládnout sama, přestože jako energie 2 Země chcete mít vše dokonalé a perfektně udělané, a máte pocit, že nikdo jiný by to tak dobře neudělal. Projevem sebelásky je i to, že dokážu požádat druhé o pomoc, umím říkat ne, odmítnout, pokud se mi nechce, postavit se za sebe.

No a k tomu, jak zapomenout na nevěru. Nevím, jestli jde zapomenout, ale určitě jde udělat tlustou čáru a odpustit. Pokud člověk odpustí – je to čisté, necítí už ty negativní pocity, když si na to vzpomene.  Takže na odpuštění ještě musíte zapracovat. Odpustit je totiž především naše rozhodnutí to udělat. Třeba vám pomůže něco z předešlého dotazu. Nejde to hned, ale určitě to zvládnete. Jste člověk velmi silný, třebaže si svou sílu neuvědomujete. Ve škole života takový vysokoškolák, který si vybral těžší úkoly, protože ty menší už má zmáknuté a věřil, že to zvládne. Pokud by vás zajímal podrobnější rozbor, ozvěte se. S láskou Lenka